Takhle jednoduše vám díky novému zákonu mohou ukrást byt, pozemek či dům.

Vypadá to celé napohled jako obyčejný chaos. Volební výsledky i povolební hrátky na mravnost a pučisty v socialistické straně jsou už za námi. Média se nyní třesou, aby „pan Čistý číslo dvě“ (počítáno od Petra Nečase) dokázal rychle sestavit vládu. Je to pro ně důležité nikoli proto, že by jim byl Bohuslav Sobotka kdovíjak sympatický. Představuje však jednak „hůl“ na prezidenta Miloše Zemana, který dává s rozkoší najevo, jak jsou mu média ukradená (a tím jimi kromě jiného docela šikovně manipuluje).

Především však potřebují rychlé vytvoření koalice ČSSD – ANO – KDU-ČSL, aby mediokracie opět dostala noty, podle kterých umí vládnout. Nejde tedy o chaos, ale o mezihru, v níž ti, co jsou předmětem všech těchto malých velkých her, občané, ztrácejí zbytky možností se bránit. Náš stát se krok za krokem rozpadá pod fasádou „Rekonstrukce státu“. A nikdo si to zatím příliš neuvědomuje.

Privatizovaná vláda

Nedejme se zmást nekonečným seriálem článků, úvah, televizního či rozhlasového vysílání na téma „napínavé“ jednání o sestavení nové vlády. Vláda je přece dávno hotová. Je to vláda Andreje Babiše – bez ohledu na to, jaký v ní tento „český Slovák“ obsadí post, či zda se v ní dokonce osobně neobjeví. Ukázkovým odstraněním „pučistů“ Haška a spol. – za jejich vydatného přispění – byl dočištěn veřejný prostor od zbytků možnosti na uchování politiky. Nemusela se nám líbit, ale ještě jsme do ní pořád alespoň občas mohli někudy vstupovat. Nyní je dokonáno.

Pan Babiš už ostatně rychle oznámil, že „dokoupí další média“. Podle našich informací půjde v první vlně o nákup prakticky všech soukromých rádií. Pak „udělá balíček“ a vstoupí s ním na burzu. Klidně prý bude „menšinový vlastník“. Touto jednoduchou fintou nejen získá další zdroje, ale především vytvoří iluzi, že není majitelem české pobočky Internacionály mediokracie: Stroje na výrobu moci v postdemokracii.

Babiše se už nezbavíme – vyjma případu, že někdo koupí jeho. Takové zdroje na „domácím trhu“ s mocí nejsou. V Německu ANO. Dříve nebo později se to tedy stane. Podle jistých signálů k tomu dokonce už došlo. Privatizace či výprodej Českého státu přes prostředníka slovenského původu je velmi elegantní metodou jak učinit Českou republiku – evropského „kverulanta“ číslo jedna – mlčící okrajovou spolkovou zemí našeho mocného souseda a evropsky ji „normalizovat“.

Hrátky s korunou

Zdráhám se říci „shodou okolností“ – protože náhoda neexistuje – ale v každém případě je příznačné, že ČNB právě v tomto „povolebním chaosu“ sáhla k hrátkám se znehodnocením naší měny. Tato bankéřská zábava se sice ani v mainstreamovém prostředí nesetkala s příliš pozitivním ohlasem, ale to jen proto, že operace musela být utajena, takže zatím nebyly „noty“ podle kterých vše „správně“ hodnotit. Ujišťuji každého, že brzy se zázračně ukáže, že šlo o správné rozhodnutí. Alespoň podle hlavních médií. Až k nim dorazí patřičné instrukce – a v některých případech také noví šéfredaktoři.

Všichni, kteří se zabývají složitými racionálními spekulacemi o důvodech tohoto „bláznivého“ kroku ČNB, přistupují tak či onak na podmínky hry. Už je totiž zřejmé, oč doopravdy jde – přinejmenším v „druhém plánu“. Aniž bychom se pouštěli do složitých výkladů – ještě nejednou se k tématu budeme v Protiproudu vracet – zatím řekněme to nejpodstatnější: Jde o „babišovsky“ šikovný zastírací manévr, jeden ze základních přípravných kroků ke zničení koruny a její nahrazení eurem. Do jaké míry si to uvědomili (alespoň někteří) aktéři z České národní banky, když pro tuto obludnost hlasovali, je vlastně vedlejší. Došlo k faktickému nastavení fixního kurzu, jenž je pro přípravu přechodu na euro výhodný. Ovšem nikoli pro nás. Hádejte pro koho?

Braňme svoje domovy

Co dělat? Je prakticky jisté, že nadcházející doba bude epochou „konečné evropeizace“ Českého státu. Cinkání korunami je současně jeho posledním zvoněním. Slovenský básník Janko Jesenský napsal svého času prorockou báseň. Týkala se ostatně také vytvoření „protektorátu“ a věčně se vracející „místní“ otázky, JAK se bránit:

„Mě cinkot oněch korun děsí / nekoupíš za ně živý tep / tak se mi zdá, že skládáme si / ne na boj, ale na pohřeb. / Však před pohřbem, byť bez obrany / a byť nám vzali domovy / bijme ty hlavy při padání! / Když mečem ne – tak okovy!

Moc to tehdy nevyšlo. To bití. A nevyjde samozřejmě ani tentokrát. Co ale dělat můžeme a musíme – zvýšit alespoň maximálně pozornost. Přinejmenším se vzájemně informovat a šířit některé praktické rady, jak čelit aktuálním nebezpečím pro každého z nás a naše rodiny.

Vše totiž proběhne zcela „legálně“. Podle schválených zákonů – ať evropských či našich „domácích“. Pátá kolona pracuje v přesčasech, přímo komsomolsky. Úděsný nový Občanský zákoník je toho dobrým příkladem. Jeho příprava, jeho autoři, jeho „protlačení“.

Musíme si umět připustit, že nyní opravdu půjde do tuhého: Zápas o holou existenci a majetky bude mít politicky korektní nátěr, ale podstatu o to brutálnější. To není strašení, ale prostá realita, kterou si ještě příliš neuvědomujeme. Některé nezávislé weby – ale dokonce i mainstreamová média v „zasutých“ článcích – informovaly například již o tom, jak snadno můžeme například od účinnosti tohoto zákona přijít o nemovitosti: pozemky, byty, domy. Že tento mafiánský způsob „přesunu majetku“ do cizích rukou má další pokračování, upozorňuje na svém webu velmi dobře Jan Hofírek v článku pod titulem:

Nenechme si ukrást střechu nad hlavou

„Když jsem před časem napsal článek s názvem „Nenechte si ukrást domy a pozemky!“, který se posléze začal šířit mediálním prostorem a seznámily se s ním desetitisíce a snad i statisíce lidí, měl jsem dobrý pocit, že jsem vykonal něco záslužného, že jsem alespoň trochu přispěl k tomu, aby se zlovolný záměr lobbystických kruhů na prosazení legálních krádeží domů a pozemků nezdařil. Jak je ale patrné z posledních událostí, kmotři se se svou prohrou jen tak nesmíří, takže lze říci, že jsme sice vyhráli jednu bitvu (lidé si uvědomili, co se na ně chystá a začali se zajímat o nový Občanský zákoník a jeho dnes již smutně proslulé paragrafy 980 – 986), válka však pokračuje dál…

Možná si někteří vzpomenete na to, jak na můj článek tenkrát reagovali tzv. „odborníci“: „poplašná zpráva“, „hoax“, „naivní názor právního laika“ atd. Bylo poukazováno na to, že všechny nesrovnalosti odstraní následná novela katastrálního zákona, která zabezpečí majitele domů a pozemků před podvodníky. Dnes ovšem vyšel na iDnes článek o tom, že poslanci při schvalování této novely vyprodukovali právní paskvil, který – mírně řečeno – k právní jistotě obyčejných lidí, že jejich domy a pole jim nikdo nemůže ukrást, zrovna nepřispívá… I když o intelektuálních schopnostech většiny poslanců nemám nejlepší mínění, přesto se mi nechce věřit, že by byli až tak hloupí a schválili výše zmíněný paskvil jen a pouze z hlouposti a nikoli z jiných, celkem zřejmých důvodů…

Rád bych také poukázal na skutečnost, jak je veřejnosti sugerována údajná zásadní důležitost způsobu, jak budou lidé informováni o změnách v katastru (SMS, datová schránka, email…), zatímco hlavní problém, kolem kterého se všechno točí, je potichu obcházen a nikdo z tzv. „kompetentních odborníků“ ani novinářů na něj neupozorňuje. Tato kruciální otázka, resp. klíč k celé této nechutné politicko-mediální frašce zní: Proč katastrální úřady mají informovat majitele domu či nemovitosti o změně v Listu vlastnictví až následně, tj. až poté, co byla tato změna provedena? Proč není majitel informován předem?

Veškeré výmluvy na údajné prodlužování úřední procedury – kdosi mluvil i o „přílišném množství doporučených dopisů“(!) nebo dokonce o tom, že „stát nechce občany zatěžovat zbytečnou byrokracií“(!) – nejsou ničím jiným než průhlednou snahou za každou cenu prosadit to, o co jde „kmotrům“ především – totiž aby se majitel o změně v katastru dozvěděl (nebo třeba nedozvěděl vůbec!) až následně a musel teprve u soudu dokazovat, že jeho dům je skutečně jeho… Po třech letech již totiž jeho nebude a nejen to – dokonce již po 2 měsících (!), kdy se neobrátí na soud, ztrácí řadu práv ke svému majetku ve prospěch nového „vlastníka“.

Kdosi kdysi řekl, že „dobří lidé by se měli spojit proti zločincům, neboť zločinci se proti nim spojili už dávno“. Rád bych se mýlil, ale selský rozum mi říká, že právě v této otázce tzv. „materiální publicity“, tj. právního stavu, kdy i zapsaný falešný údaj je pravdivý, je zásadním a nezvratitelným (přitom však formálně legálním, byť jasně zločinným) způsobem ohrožen majetek nás všech.“

Zdroj: Takhle jednoduše vám díky novému zákonu mohou ukrást byt, pozemek či dům. Čtěte velmi pozorně – Svět kolem nás.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s