Protipirátská dohoda ACTA podepsána

Pirátská strana upozorňuje na nebezpečné důsledky dohody ACTA. ACTA je protipirátská dohoda podepsaná v sobotu v Tokiu, která přináší celosvětovou regulaci Internetu, omezení digitálních technologií a možnost inspekce počítačů na hranicích. Dohodu podepsaly vlády Spojených států, Japonska a dalších 6 zemí. Evropská unie a Česká republika se na podpis smlouvy teprve chystají. 

K vyjednávání ACTA, které probíhá od roku 2007, neměla  žádný přístup veřejnost, a dlouho ani poslanci zúčastněných zemí. Plný přístup k informacím z jednání ovšem měli zástupci korporací:
  • Warner Bros,
  • Motion Picture Association of America,
  • BSA (Business software alliance) apod. [2]
Protipirátská dohoda ACTA má zásadní negativní důsledky:
1.  ACTA dovoluje celní prohlídky dat v osobních počítačích a mp3 přehrávačích na hranicích a je první mezinárodní smlouvou, která reguluje Internet.
2.  ACTA jednostranně preferuje zájmy nahrávacího a filmového průmyslu. Zájmy uživatelů a autorů vůbec nezohledňuje, protože se týká jen právnických osob.
3.  ACTA byla připravována v naprostém utajení. Zatímco lobbisti nahrávacího průmyslu k ní přístup měli, poslanci nikoliv. Tím položila nebezpečný precedens pro přípravu mezinárodních smluv.
4.  ACTA kriminalizuje spotřebitele, kteří si vytvoří záložní kopii disku, a autory programů, které tomu pomáhají.
5.  ACTA zřizuje novou organizaci mimo rámec Světové obchodní organizaci (WTO), která bude restrikce dále přitvrzovat.
6.  ACTA především posiluje politiku, která kopírovací monopol  vynucuje pomocí dalších represí, místo toho, aby reflektovala moderní technologie.
Mexický senát protipirátskou dohodu odmítl s tím, že „přístup k informacím je klíčový pro budování moderní, informační  společnosti, zatímco ACTA je o omezování přístupu k informacím a  znalostem“. [3] 
Piráti vystupují proti dohodě od roku 2009. [4] Člen programové komise Jakub  Michálek protipirátskou dohodu razantně odmítl: „ACTA symbolizuje  všechno, proti čemu Pirátské strany na celém světě bojují: Výsměch  transparenci, propojení lobbingu s politikou, kriminalizaci technologií a  zavádění globálních monopolů.“
Ačkoliv ministerstvo obchodu tvrdí [1], že dohoda neovlivní právní řád České republiky ani občanská práva a svobody, samotná dohoda [5] v článku 14 předpokládá kontrolování zavazadel pasažérů na hranicích, pouze dává státům možnost výjimky:
„Oddíl 3: Opatření na hranicích
Smluvní strana může povolit výjimku z provádění opatření podle tohoto oddílu pro malé množství zboží nekomerční povahy, které obsahují osobní zavazadla pasažérů.“
Tajného vyjednávání ACTA se účastnila i Evropská unie, která ji zatím nepodepsala. Smlouvu musí podepsat zástupci Evropské komise, schválit ji musí Evropský parlament (ten ji nejspíš pošle k Soudnímu dvoru EU) a ratifikovat ji musí i členské země. EU může k dohodě přistoupit do 1. května 2013.
Mikuláš Ferjenčík, místopředseda Pirátů doplňuje: „Schvalování ACTA je dalším dějstvím souboje o budoucí podobu Internetu. Kriminalizovat každodenní činnost většiny internetové populace je prostě dlouhodobě neudržitelné. Pirátská generace vyrůstá a tuhle válku časem vyhraje.“

Dohoda ACTA o ochraně duševního vlastnictví je hotová, schvalování může začít

Jednání v australském Sydney přineslo konečnou podobu Vícestranné dohody proti padělání ACTA, po bezmála čtyřech letech prací ji tak země mohou začít schvalovat. „Česká republika podporuje budování ekonomiky založené na znalostech a dohoda ACTA zlepšuje pozici našich exportérů na zahraničních trzích, protože posiluje jejich postavení proti padělatelům jejich výrobků,“ vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.Ministr Kocourek upozorňuje na to, že ACTA představuje kompromis mezi 37 vyjednávacími stranami. „ACTA jako první mezinárodní smlouva stanovuje pravidla pro ochranu duševního vlastnictví v prostředí, kterému dominuje elektronická komunikace. Vychází z rozdílných pravidel platných v mnoha státech světa, a definuje proto jen základní zlatý standard, který by měli jednotliví signatáři v ochraně duševních práv dodržovat,“ dodává ministr Kocourek.Pro Českou republiku to podle něj znamená, že se naše legislativa nebude na základě dohody ACTA jakkoli měnit.Aktuální česká pravidla se nijak nezmění,“ potvrzuje ministr Kocourek.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro evropské záležitosti Martin Tlapa vysvětluje: „ACTA rozhodně nezavádí drakonická opatření jako například prohledávání notebooků nebo odpojování od internetu, o kterých se v souvislosti s dohodou v minulosti mluvilo. Abych použil přirovnání s trochu známější tématikou — pokud by se ACTA týkala silniční dopravy, bude jejím cílem sjednotit postup proti rychlé jízdě tím, že se dohodneme, jaká je maximální povolená rychlost a minimální pokuta. Rozhodně nenařizuje třeba plošné zabavování aut, i když to některé země mohou považovat za přiměřený trest za rychlou jízdu.

Hlavním cílem při sjednávání dohody ACTA bylo podle Tlapy zajistit nové, vyšší mezinárodní standardy vymáhání práv duševního vlastnictví, které rozšíří stávající základy této ochrany obsažené v Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví TRIPS. Tlapa také připomíná, že uzavření dohody ACTA bylo jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU.

Dohoda je kompromisem mezi různými systémy ochrany práv duševního vlastnictví v mnoha zemích. To se projevilo například v oblasti ochrany označení původu výrobků. Spojené státy a další smluvní státy ACTA používají odlišné způsoby ochrany práv v Česku známých jako označení původu nebo zeměpisná označení. Tato ochrana je v souladu s dosavadními mezinárodními standardy v této oblasti, především tedy s dohodou TRIPS, a ACTA si neklade za cíl vytvořit jednotný způsob této ochrany.

„Dohoda není o vynucení způsobů ochrany v jednoatlivých zemích podle evropského či amerického vzoru,“ dodává Martin Tlapa. „Abych zůstal u motoristických přirovnání, cílem dohody ACTA není celosvětové prosazení metrické soustavy, litrů místo galonů či kilometrů místo mílí, i když by nám to spoustu věcí usnadnilo. ACTA vytváří celosvětové standardy dodržování pravidel.

Na závěr náměstek Tlapa upozorňuje, že Česká republika dlouhodobě podporovala zveřejnění textu návrhu dohody a co nejvyšší transparentnost vyjednávání. Některé smluvní strany ale s tímto názorem nesouhlasily, a proto nebylo podle mezinárodních zvyklostí možné průběžně vyjednávaný text jednostranně zveřejňovat.

Konečný text dohody ACTA je dostupný v angličtině.

Zdroj: http://www.mpo.cz/dokument81766.html

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s