Farmaceutické korporace

V posledních měsících a letech se hodně hovoří o kriminálních aktivitách nadnárodních farmaceutických korporací, především pak v souvislosti s celou řadou mnohdy velmi pofiderních očkovacích vakcín. Vlny zájmu o tuto oblast jsou vždy spojené s nějakou aktuální chřipkovou aktivitou nebo aktivitou podobného druhu onemocnění.

Velmi mne v tomto pořadu zaujala informace o tom, že ještě před několika lety byla retrovirika (což jsou léky několika generací, které blokují, resp. zpomalují rozvoj onemocnění) přístupná pouhým 2% populace. V současné době je situace výrazně lepší a přístup k tomuto léčivu má již zhruba 37% populace.

Když jsem tuto informaci slyšel, moje první myšlenka byla taková, že jsem si říkal, že musí jít o nějaký omyl. Přece není možné, aby se za stávajících podmínek během několika let o tolik procent zvýšila dostupnost těchto přípravků pro lidi, kteří žijí na hranici chudoby? Ale odpověď přišla z pořadu během několika dalších minut.
Dozvěděl jsem se, že se farmaceutický průmysl v Indii rozhodl ve velkém spustit kopírování velmi úspěšných přípravků z řad retrovirik, které začal vyvážet do všech chudých oblastí světa (Afrika, Asie), a to ze několikanásobně nižší cenu, než za jakou se dají zakoupit tyto přípravky u západních farmaceutických korporací.

Ano, jistěže se kopírovat nemá. Není to morální. Ale co je nemorálnější? Nechat pomřít miliony nakažených chudáků, kteří si nejsou schopni za tak velký peníz koupit příslušné léky, nebo jim je poskytnout za cenu přijatelnou při jejich možnostech, a tak úspěšně bojovat za každý lidský život? Zkuste si na tuto otázku sami odpovědět. Já v tom mám, pokud mohu mluvit sám za sebe, poměrně jasno.

Jinými slovy, v posledních několika letech se stala Indie a její filozofie nadějí pro mnoho milionů chudých lidí po celém světě, kteří prostě nemají na to, aby si lék zakoupili tradičními distribučními (a řekněme si to na rovinu – přímo vyděračskými) obchodními kanály. Uběhlo několik let a začalo být zle. Tradiční západní farmaceutická korporační hydra se začala ozývat na těch nejvyšších politických postech s tím, že v důsledku politiky státu Indie začala přicházet o svůj byznys.

A političtí paňácové? No, vždyť víte, jak to chodí, opět dostalo prostor staré známé zavedené klišé (Mimochodem zkuste se někdy, pokud budete mít dostatek času a budete vědět kam směrovat svou pozornost, podívat na propojující síť mezi vrcholnými politiky v oblasti USA, Anglie nebo Evropské Unie jako celku a dozorčími radami farmaceutických společností. To, co spatříte, není rozhodně hezký obrázek.). Tolik pro dokreslení. Takže když se taková jedna (nebo i více) farmaceutická firma obrátí na vrcholnou politiku se snahou protlačit důležité a vyhovující změny v příslušných zákonných normách, tak se ve skutečnosti obrací na své lidi a patřičný servis se může ihned spustit.

Ale abych se vrátil k původní myšlence. Na závěr uvedené reportáže bylo konstatováno, že se EU chystá přijmout takové zákony související s mezinárodním obchodním stykem, aby Indie a případně další státy mohly aktivně vyrábět kopie léčiv teprve až po deseti letech od jejich zavedení do distribuce a u léčiv, jejichž cílovou skupinou jsou děti, se má tato lhůta prodloužit až na patnáct let. Hezké, že? Tak trochu mne utěšuje myšlenka, že nevím, jak by mohl „západ“ donutit Indii k přehodnocení jejích současných aktivit, speciálně pak na poli farmacie v návaznosti na distribuci retrovirik.

Výše nastíněná problematika ale není onou hlavní myšlenkou, které se chci v této reportáži věnovat. Víte, upřímně řečeno, už je to nějakou dobu, co jsem si uvědomil, že onu kriminální činnost farmacie, především pak v souvislosti s vývojem a distribucí očkovacích látek různého druhu (zdaleka nejde o látky související s chřipkovou problematikou), jsme doposud řešili pouze v jednom konkrétním spektru – a tím byl člověk a lidská společnost. Jenomže v onom skutečném rozměru dopadu strategie a taktiky farmaceutických korporací jde možná o ten méně významný článek distribuce.

Jako kdybychom najednou zapomněli na ty, kteří nás věrně doprovázejí celým svým životem. Kteří nás dokážou utěšit nebo přivést na jiné myšlenky, kteří dokážou člověku pomoci i v těch nejobtížnějších situacích nebo ve chvílích zdravotního handicapu atp. Ano, hovořím o němé tváři, o zvířatech, a to jak těch tzv. užitkových tak i těch, kterým říkáme domácí mazlíčci, a s tím vším propojené veterinární politice, která je na jedné straně ve spojení s chovatelem a na straně druhé, jak jinak – s farmaceutickými korporacemi.

Nejsem veterinář a ani žádný odborník na politiku fungování farmacie ve veterinární oblasti, ale jsem přítel zvířat a chovatel, používám prostý selský rozum a hlavně si všímám, čtu a pátrám po věcech, o kterých se nesmí na veřejnosti zase až tak hovořit, a dávám si jedna a jedna dohromady. A výsledek? Mnoho indicií, skutečně mnoho mi ukazuje, jak velkým byznysem se pro farmaceutické korporace stala veterinární oblast skrze nic netušícího chovatele nebo zemědělce a mnohdy, proč na to nepoukázat, i samotného veterináře.

To je ovšem čistě jedna z mnohých oblastí, kterým bychom měli věnovat zvláště obezřetnou pozornost. Druhou oblastí jsou pak negativní a v mnoha případech doslova katastrofální dopady na zdraví a život zvířat. Nevěřme tomu, že pokud vám uhyne váš blízký zvířecí přítel v důsledku destruktivního vlivu (vedlejší účinky atp.) očkovací látky, že to bude někdo vyšetřovat.

Kdepak – vždyť je to jen nějaké zvíře!! Takový přístup snad nikdy v životě nepochopím. Na jedné straně se hrozíme negativních vlivů očkovacích látek v případě člověka (kde přece jen nějaká ta naděje na zpětně šetření je), ale na straně druhé nám mnohdy zcela uniká ten samý příběh u našich němých zvířecích přátel, kde jsou podle nejnovějších výzkumů dopady daleko tragičtější.

Tuto reportáž věnuji všem těm němým tvářím, kteří si nemohou stěžovat, nemohou podávat žaloby a žádat odškodné za poškození zdraví v důsledku intoxikace organismu například prostřednictvím očkovací látky a nemohou účinně bránit svůj život. Tuto reportáž věnuji i všem těm mocným v nejvyšších řídících článcích farmaceutické lobby, kteří nemaje žádného svědomí svými chemickými látkami schovanými za štítky očkovacích látek a „léčiv“ vraždí miliony nevinných zvířat po celém světě.

Bylo pro mne velmi příjemným překvapením, když jsem zjistil, že podobně uvažují lidé po celém světě a dokonce vznikají i různé aktivistické skupiny. Jedna taková skupina je aktivní, tuším, ve Velké Británii a nazývá se tak nějak jako „Psí starost o zdraví“. Cílem této aktivity je snaha pečovat o zdraví psů bez toho, aniž by tato zvířata musela zbytečně podstupovat peripetie s očkovacími vakcínami.

(Samozřejmě, že i zde platí ono pověstné pravidlo o zlaté střední cestě. Nejde o to vstupovat do extrémů, ale vyvarovat se očkování, resp. vakcinace tam, kde to není nezbytné. Na druhou stranu si dovedu představit povinné očkování proti vzteklině, neboť v tomto případě jsou možné hrozby obecně plošného charakteru na zdraví zvířat a potažmo i člověka skutečně velké. Konec konců u nás v České republice je tento typ očkování ve veterinárním prostředí, pokud se nemýlím, povinný.)

Sice nejsem vyložený chovatel psů (já opravdu raději kočky), ale sám jsem během několika posledních měsíců viděl na vlastní oči tři případy smrti psů v důsledku organické reakce na očkování, která se díky (vůbec ne levné) aktivitě majitelů těchto psů ukázala jako klinicky potvrzená.

První pes zemřel v důsledku reakce, která způsobila paralýzu zadních končetin ve věku čtyř let, v druhém případě zemřela jedna fenka na aktivovanou leukemii ve věku šesti let a ve třetím případě jiný pes zemřel na sérii reakcí ve spojení s přeočkováním v prvním roce. Tyto reakce poté vyústily v rakovinu, na kterou pes zemřel v šesti letech. Znovu zdůrazňuji, že ve všech těchto případech se ukázalo, že na vině byla vadná vakcína, která byla aplikována zvířatům, jež pak dlouhou dobu umírala v bolestech.

Bohužel věřím tomu, že podobných případů po celém světě jsou miliony a netýkají se pouze psů nebo koček, ale dalších především domácích nebo, chcete-li, domestikovaných zvířat. Ukazuje se, že rozvoj vakcinace je posilován jakousi kolektivní vírou v to, že právě tento mechanismus je ten nejlepší a ten, který je schopen zaručit zdraví našich domácích mazlíčků, jenomže jak sami asi dobře tušíte, tato víra se stále častěji ukazuje býti velmi krátkozrakou. Navíc je tu přirozený zájem farmaceutických korporací, které v drtivé většině případů pod rouškou obrovského humanismu vidí ve své pásové výrobě vakcín především svůj vlastní ekonomický profit.

Své může udělat zcela určitě i výchova a především snaha od útlého věku vést mladého člověka k jakési vlastní mentální svobodě tak, aby nepodléhal mediální tlaku, jehož informační obraz je ze strany strategických a bohatých korporací velmi tučně zaplacen. Jedna z velmi nebezpečných strategií ze strany Systému spočívá v masivním zatajování informací a skutečností, které neladí anebo jsou dokonce protichůdné s těžce zaplaceným mediálním obrazem, a to samozřejmě platí i obecně pro celou problematiku očkování.

Pokud si ještě dobře pamatuji informace ze školy, pak se očkování zrodilo ve výzkumné dílně pana Edwarda Jennera, který se narodil v Anglii někdy v roce 1798. Jenner pracoval jako praktický lékař v Berkeley v hrabství Gloucestershire. Všiml si přitom, že lidé, kteří přicházeli často do styku s dobytkem a nakazili se kravskými neštovicemi, téměř nikdy neonemocní pravými neštovicemi.

Dne 14. května 1796 se rozhodl učinit pokus a záměrně naočkoval osmiletému Jamesi Phippsovi hnis z vřídku způsobeného kravskými neštovicemi. Chlapec onemocněl kravskými neštovicemi, ale za šest týdnů se uzdravil. Jenner ho poté infikoval vakcinační dávkou pravých neštovic. Podle Jennerova předpokladu u chlapce nemoc nepropukla. Tento pokus je považován za první skutečnou vakcinaci.

A tak, jak již to v lidské rodině bývá, netrvalo dlouho a výroba očkovacích látek se stala velkým byznysem. Za více než 200 let, co existují vakcíny, rozrostlo se jejich použití proti velmi široké škále bakteriálních a virových onemocnění u lidí a mnoha druhů zvířat. Svým způsobem tak člověk ignoruje přirozeně existující přírodní potenciál cyklicky se objevujících epidemií, které fungují jako důležitá ochranná pojistka přírody proti narůstajícímu degenerativnímu úpadku různorodého charakteru.

Málokdo z dominantní skupiny klasicky materiálně konzumního typu člověka si uvědomuje, že ve hře je především biochemické prostředí uvnitř našeho těla, stejně tak je tomu i u těla zvířete. Specifická charakteristika tělesného biochemického prostředí pak poskytuje příhodné podmínky pro ukotvení a rozmnožení specifického druhu bakterií a virů. Vtip spočívá v tom, že charakter tohoto vnitřního biochemického prostředí je přímo závislý na charakteru čistého vnitřního vibračního prostředí těla.

Pokud se posuneme dále, zjistíme, že existují dva hlavní nástroje, které určují specifický charakter čistého vnitřního vibračního prostředí: jsou to mysl a psychika. A nyní půjdeme po spirále zpátky. Každý člověk i se základní potencí inteligence by měl pochopit, že pokud naše mysl a psychická stránka osobnosti ve víru každodenního života bude nastavena do rytmu, který bude generovat ve vztahu „sama k sobě podporující a harmonizující stav synergie“, odrazí se tato skutečnost i v samotném organickém vibračním poli, které bude vibrovat na analogických vlnách synergie.

V další vrstvě se tento odraz projeví v organickém biochemickém prostředí, které bude charakterizováno takovým koktejlem enzymů a dalších biochemických látek, který dále pak bude podporovat přítomnost pouze těch bakterií a virů, které fungují v přirozené vzájemně prospěšné symbióze s lidským tělem a vědomím, a naopak se toto prostředí stane jedovatým pro všechny bakterie a viry, které by vykazovaly sebemenší agresivní ataku proti organismu. Výsledkem bude rychlé a prudké zvýšení obranyschopnosti organismu včetně imunitního systému a dalších organických požitků. Přesně ten samý proces platí i pro každé zvíře.

Jak vidíte, v této vzájemné kooperaci důležitých principů není jediné místo pro jakoukoliv vakcínu. Takto fungující člověk přesvědčí kolektivní inteligenci přírody o své duchovní evoluční kvalitě a inteligence přírody zareaguje tak, že tento článek své vlastní existence ponechá při životě a nebude ho obtěžovat kdejakou atakou epidemického nebo pandemického charakteru. Princip, který jsem nastínil, je však třeba beze zbytku poctivě dodržovat a zjistíte, že se stane tou nejúžasnější vakcínou pro každého z nás.

Mnozí si říkají, že je to zní nějak moc jednoduše, ale zapomínají na to, že v přírodě je všechno velmi jednoduché – to jen my, lidé, máme schopnost dělat věci zbytečně složitě a komplikovaně.

Převzato z: www.matrix-2001.cz

Advertisements
By Ella Cikánová Posted in Zdraví

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s